Vítejte na oficiálních stránkách Základní školy Svitávka

ZŠ Svitávka, okres Blansko, je plně organizovanou školou s I. i II. stupněm. Navštěvují ji nejen domácí žáci, ale začínají sem opět nacházet cestu i děti z okolních obcí. Škola byla založena v roce 1897 a v současné době probíhá její modernizace. Navštěvuje ji 173 žáků. Součástí je také školní družina, jídelna a tělocvična. Patří mezi školy rodinného typu, ve které všichni učitelé prakticky znají všechny žáky, mnozí i jejich rodiče. Díky individuálnímu přístupu, který umožňuje menší počet žáků ve třídách, jsou případné žákovské nesrovnalosti řešeny hned v počátku. Základním cílem školy je poskytovat kvalitní vzdělání žákům všech úrovní a přivést je k co nejlepším výsledkům.

ROZMARÝNEK

7. 12. 2018

Dne 26. 11. 2018 se 5. třída a 1. třída zúčastnila ekologického programu na Rozmarýnku v Brně. Prvňáci prošli tématy jako znečištění vody, živočichové ve vodě, stádia brouka chrostíka a jednoho chrostíka si mohli i vyrobit. Páťáci měli jiný program, který byl zaměřený na zdravé stravování a nahrazení cukru přírodními produkty. Společně si potom mohli vyzkoušet upéci si zdravější palačinky. Užili jsme si moc hezký den.

Mgr. Eva Koudelková, Marcela Langrová

Pozvánka na vánoční jarmark 2018

30. 12. 2018

Halloween

24. 11. 2018

V rámci výuky AJ si žáci ze čtvrté třídy připomněli svátek Halloween. Oblékli se do masek strašidýlek, čarodějnic, dozvěděli se nové informace o historii tohoto svátku i o jeho slavení v anglicky mluvících zemích, naučili se novou písničku. Poté vyluštili křížovku se slovní zásobou týkající se tohoto svátku a vytvořili přáníčka, kterými obdarovali vedení školy a své paní učitelky, aby i jim popřáli ´´ Happy Halloween´´. Mgr. Hana Kroupová

Winton

22. 11. 2018

Film o Wintonových dětech „Síla lidskosti“ patří do žánru hraný dokument, jenž po zhlédnutí působí velmi silně. I pro žáky 2. stupně naší školy, kteří se na film vypravili do Blanska 19. 11. 2018, to byl silný zážitek umocněný poutavým slovním komentářem. Nicholas Winton byl britský makléř a humanitární pomocník, jenž v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí před jistou smrtí. Zajistil jim převoz z Československa do Velké Británie, domluvil adoptivní rodiny, získal peníze na kauci ve výši 50 Liber na dítě a pak už jen zbývalo britské vízum a povolení k pobytu. Vyřizoval také u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. S vypuknutím 2. sv. války jeho snahy byly znemožněny.

Byl to docela obyčejný dvacetidevítiletý muž „pouze“ se srdcem na pravém místě. Měl správnou intuici, odhad, který dokázal využít k záchraně. Paradoxem je, že celých 50 let po tomto činu nikdo nic nevěděl, dokonce ani vlastní manželka, která udivena našla na půdě seznamy dětí a příslušné dokumenty. Prostě to nepokládal za důležité. Až po objevení se dostaly seznamy k historičce, ta zorganizovala pátrací akci a setkání Wintonových dětí s Wintonem. Mnozí vůbec neměli tušení, kdo je jejich zachráncem, často byli malí a pamatovali si jen málo. A po dalších deseti letech o něm natočil režisér Matej Mináč film „Všichni moji blízcí“, následoval další biografický snímek z r. 2002 „Síla lidskosti“, který jsme měli možnost zhlédnout. Bylo úžasné sledovat osudy člověka, jenž neváhal pomoci člověku bez nároku na odměnu.

Na závěr jsme byly vyzváni ke spoluúčasti na pátrání po dalších Wintonových dětech rozesetých po celém světě, dnes by jim mohlo být nad 79 let, možná ani netuší, odkud pochází a jak se skutečně jmenují. Pouhou otázkou, jestli nebyl někdo za 2. sv. války jako dítě v Anglii, možná pomůžeme najít odpovědi na nezodpovězené otázky jejich života.

A jak na film reagovaly naši žáci?

… Bylo to hrozně dojemné a nádherné, jak zachraňoval ty děti. Asi bych se rozbrečela, kdybych ho potkala…. Dokument na mě zapůsobil. Byl a je důkazem toho, že dnes se máme dobře, i když si to většina z nás neuvědomuje. Smutné bylo, když děti odváželi do Velké Británie a už se nikdy neuviděli se svými rodiči. …. Je úžasné, že existuje člověk, který nemyslí jen na sebe, ale taky na ostatní. A přes všechny překážky té doby zachrání tolik dětí. … Je pro mě nepředstavitelné, že přežiji samotná ze své rodiny, nikdy bych to nechtěla zažít. … Mimo jiné mě na filmu zaujalo to, jak byla Wintonova rodina na svého tatínka hrdá. A také to, jak ti lidé, zachráněné děti, byli šťastní, že jim pomohl a žijí. … Nicholas Winton se stále usmívá. To je úžasný člověk. …

Učitelé a žáci 2. stupně

Projekt 72 hodin

20. 11. 2018

Letos se žáci sedmé třídy zúčastnili celorepublikového projektu s názvem 72 hodin, který je pořádán Českou radou dětí a mládeže. Tento projekt je zaměřen na dobrovolnické aktivity, které pomáhají druhým, přírodě či místu, kde žijeme. Letos proběhl ve dnech 11.-14.10. a je finančně podporován a zároveň zaštiťován MŠMT a dalšími organizacemi. V těchto dnech je možno se jakkoli podílet a přispět svým nápadem a prací ke zlepšení svého okolí. Cílem projektu je zapojit co nejvíce mladých lidí a ukázat jim, že stačí málo, aby mohli mnohé změnit a zlepšit.

V rámci výuky rodinné výchovy se žáci seznámili s projektem, jeho myšlenkou a diskutovali o možnostech a přínosu dobrovolnictví v dnešní společnosti. Vzhledem k tomu, že přírodě pomáhají žáci v průběhu roku, ať už sběrem starého papíru nebo úklidem plastů, volba padla na pomoc druhým. Žáci vytvářeli veselého klauna, který potěší a pobaví děti v družině a poslouží jim k odpoledním venkovním aktivitám. Vzhledem k časové náročnosti byl projekt realizován v rámci dvou dní v hod. RV, PČ a dokončen ve VV. Žáci si vytvořili několik vlastních návrhů klauna, poté se dohodli na závěrečné podobě. Též napsali předávací dopis pro děti z družiny.

Žáci měli možnost se aktivně podílet na tomto projektu, dozvěděli se mnoho nových informací, učili se spolupracovat a komunikovat, obdrželi od pořadatelů náramky a placku s logem a nápisem, ale hlavně měli dobrý pocit z finálního výsledku. Potěšili tím nejen děti z družiny, ale jistě si odnesli i něco pozitivního do života, třeba to, že někdy můžeme udělat někomu radost a bez velkých finančních prostředků zlepšit své okolí.Poděkování patří dětem, pedagožkám a panu školníkovi, který vyrobil dřevěnou konstrukci a tím dílo dokončil.

Mgr. Hana Kroupová

Čtvrťáci na dopravním hřišti v Blansku

16. 11. 2018

Jak se chovat , abychom se na jízdním kole cítili bezpečně v silničním provozu a přitom neohrozili ostatní účastníky silničního provozu , se dnes učili čtvrťáci naší školy v Blansku na dopravním hřišti. Nejdříve teoreticky v učebně ZŠ Salmova , kde se seznamovali s povinným vybavením jízdního kola, dopravními značkami , situací na křižovatkách a orientací v nich. Následovala praktická výuka . Každé dítě obdrželo svoje kolo a začala zkouška jejich jízdních dovedností, ale i znalostí dopravních značek, orientace v silničním provozu a ukázněnosti. Záhy se děti přesvědčily, že jízda za plného provozu, i když jen simulovaného, není tak snadná jako na cyklostezce. Že pro svou bezpečnost a bezpečnost ostatních si nesmí plést silnici se závodištěm a musí se chovat velmi ukázněně a zodpovědně.

Miroslava Pořízková

Výlet do Prahy

5. 11. 2018

V pátek jsme se třídou vyrazili na výlet do Prahy. Těšila jsem se tak, že jsem nemohla ani dospat.

Cestovali jsme vlakem. Byla to veliká legrace. Po příjezdu do Prahy na nás na nádraží čekala průvodkyně. Provedla nás Prahou a ukázala nám spoustu nádherných míst. Naší první zastávkou bylo Václavské náměstí, kde jsme obdivovali sochu Svatého Václava. Poté jsem poprvé jela metrem. Další zastávkou byl Pražský hrad. Nikdy jsem si nemyslela, že je tak velký. Navštívili jsme katedrálu Sv. Jiří a Chrám Svatého Víta, kde jsme obdivovali stříbrnou hrobku Jana Nepomuckého. Dále jsme viděli dveře, za kterými se ukrývají korunovační klenoty. K jejich otevření je třeba, aby se sešlo sedm významných osob, z nichž každá střeží jeden klíč, například prezident, primátor města Prahy, atd. Prohlédli jsme si i Zlatou uličku, kde se mi líbil domeček pražské čarodějnice a jasnovidky, kterou zabili nacisté, jelikož předpověděla konec Třetí říše. Navštívili jsme i hladomornu Daliborku, ve které byl vězněn Dalibor. Z mučících nástrojů šel strach. Navíc na začátku se na nás zubila kostra.

Pak následovala krátká přestávka v McDonaldu, kde jsme se občerstvili a vyrazili jsme ke Karlově mostu. Moc se nám líbily sochy, které na něm stojí. V místech, kde shodili tělo Jana Nepomuckého do Vltavy je křížek, kde jsme si mohli něco přát.

Poslední památkou byl Orloj na Staroměstském náměstí, vyčkali jsme na celou hodinu, kdy začal odbíjet a viděli všechny figurky v čele se smrtkou, která zvonila.

Před odjezdem jsme ještě navštívili stánek se suvenýry, kde jsme si koupili něco na památku.

Výlet se nám strašně moc líbil a děkujeme paním učitelkám, že nás na něj vzaly.

Justýna Kučerová, IV. třída

PRAHA

5. 11. 2018



100 let naší republiky – to je velké téma, kterým jsme se ve škole zabývali celý měsíc. Aby ne – vždyť se dá slavit jen jednou za sto let! Jistě jste si všimli povedené výstavy projektů jednotlivých tříd na školní chodbě.

Pro děti 3. a 4. třídy vše vyvrcholilo v pátek 26. října, kdy jsme se vydali do hlavního města a měli tak možnost nasát slavnostní atmosféru a vidět na vlastní oči některé národní symboly – sochy, vlajky, kostely….a mnoho dalšího. Takto tento den zaznamenala Jana Jeřábková a Vítek Melša:

V pátek 26.10.2018 jsme jeli se školou na výlet do Prahy. Jeli jsme vlakem asi tři hodiny. Když jsme vystoupili, na nádraží nás přivítala paní průvodkyně, která nás provázela celou Prahou. Začali jsme tím, že jsme viděli sochu sv. Václava. Poté jsme vstoupili do metra a jeli jsme na Malostranské náměstí, odkud jsme šli na Pražský hrad. Pak jsme šli na Staroměstské náměstí a viděli jsme orloj. Po cestě jsme si koupili něco na památku. A pak jsme šli zpátky na vlak, ve vlaku jsme si odpočinuli a těšili se domů. Na konci nás přivítali naši rodiče.

A další děti měly tyto zážitky:

- V Praze mě překvapili bezdomovci a bezpečnostní kontrola.

- Líbila se mi Vltava a lodě, co po ní pluly.

- Líbily se mi mučící nástroje (v Daliborce).

- V Praze je Mekdonald a Káefcé.

Prostě zážitků mnoho a bude na co vzpomínat. Máme radost, že se výlet uskutečnil a měl smysl.

Jablkobraní 19.10.2018

5. 11. 2018

Na tuhle tradiční akci jsem se těšil. Byl jsem rád, že jsem se po delší době mohl podívat do školy a potkal se s kamarády. Baví nás chodit spolu po dílničkách a mezitím se chodit občerstvovat do kavárny. Třeba jsme si rádi a s chutí udělali jabka v županu. Taky jsme si vyrobili povoskovaný ubrousek na svačinu. Pro bratrance jsem vyrobil dárek k narozeninám – potištěný látkový vak na záda (s traktorem). Brácha zase vyrobil dárek pro babičku – ježka se šiškami místo bodlin. Myslím, že je dobře, že rodinné centrum Ferda spolu se školou vymysleli takovou prima akci, už se těším na příští rok!

Filip Skřička

Stolní tenis

2. 11. 2018

Dne 23. 10. 2018 jsme se vydali do Žďárné, abychom poměřili síly s ostatními školami ve stolním tenise. Za mladší žáky ze ZŠ Svitávka se vypravili - J. Pleska, V. Odehnal, J. Fiala, R. Kubín, za starší chlapce - M. Dvořáček, M. Kotek, P. Valoušek a za starší dívky – V. Katolická a K. Janderová. Výsledky byly následující- mladší žáci skončili na 5. místě ze 7, starší dívky obsadily také 5. místo z 8 a starší chlapci se umístili na 5. příčce z 11. I když jsme nezískali medaili, všichni nasbírali hodně zkušeností a neztratili radost ze hry a chuť zlepšovat se ve svém výkonu.

Mgr. Jitka Sobotková

Upozornění !!!



Vážení rodiče, prosíme o příspěvek Vašich sladkých vánočních výrobků na Jarmark . Děkujeme